Minipočítač Raspberry PI nejen v indiánském týpí s minimální spotřebou

 

Raspberry typi 1

 

Na obrázku vidíte něco podivného, interiér týpí a nějakou hračku. Ta hračka je ovšem malý počítač o velikosti kreditní karty, který nečekaně zvládne veškerou kancelářskou práci, kterou potřebuji. Nemusím sedět doma, ale pěkně v týpí si vařím něco dobrého nebo si užívám otevřený oheň a přitom mohu zpracovávat dokumenty, pracovat s webem nebo vést účetnictví. Proč ne?

 

Jako vše na světě, i počítače se neustále vyvíjí a jejich výkon roste. Již před mnoha lety jsem ale zjistil, že stále větší výkon vůbec nepotřebuji a počítač více, než deset let starý na běžnou práci kromě hraní nejnovějších her plně dostačuje. Spíše než honba za nejnovějším hardware se snažím lépe porozumět několika programům, které potřebuji a sleduji jejich další vývoj tak jak jsem byl zvyklý z dob ZX Spectra a Amigy.

Počítač jako celek je ovšem energeticky dost náročný, ať už je jedná o stolní sestavu s monitorem nebo notebook. Chromebooky a tablety nejsou určeny pro kancelářskou práci a osobně pro ně nemám využití. Napadla mě myšlenka, zda by nebylo podobné zařízení možné nabíjet energeticky soběstačně a vytvořit opravdu mobilní pracovní stanici, kde mám uloženo vše, co potřebuji. Ze softwarového hlediska mé potřeby plně pokrývá operační systém Linux vcelku libovolné distribuce, proto by mě zajímal co nejmenší přístroj s malým výkonem a minimální spotřebou. V roce 2012 byl představen zajímavý minipočítač Raspberry PI, který mě velmi zaujal a od té doby sleduji jeho vývoj. Od verze A, přes B až po B+ uplynuly dva roky a koncem roku 2014 jsem B+ zakoupil.

 

Raspberry 1

 

Raspberry PI B+ o velikosti kreditní karty je poháněn procesorem ARMv6 o taktu 700 Mhz s paměťovou kapacitou 512MB RAM, jako úložné zařízení se používá Micro SDHC karta. Jeho opravdu nízký výkon stačí k provozu jednoduchého webového serveru, automatizaci úloh, robotice nebo ovládání dalších zařízení. Ve spojení s operačním systémem Linux lze připravit také odlehčenou pracovní stanici, kterou lze použít na editaci dokumentů a tabulek, práci s internetem a díky poměrně výkonné grafické kartě i na přehrávání filmů. Právě tato poslední činnost mě zajímá, takže jsem začal zkoumat jak na ní počítač co nejlépe připravit.

Spotřeba výše uvedené sestavy se vejde do 2W, což je naprostá paráda, pro mojí práci ale potřebuji ještě zobrazovací zařízení. Raspberry má v sobě integrovaný HDMI výstup pro LCD monitor či televizor, tato zařízení jsou ale veliká a jejich spotřeba také. Se strojem potřebuji být maximálně mobilní, rád trávím spoustu času v indiánském týpí včetně zimního i deštivého období a pokud potřebuji pracovat na počítači, rád bych také tam. Objevil jsem zajímavý mini LCD dotykový displej od společnosti 4D Systems s rozlišením 480 x 320 bodů. Tento je možné nasunout přímo na desku Raspberry a napájet jej společně s počítačem, celková spotřeba včetně klávesnice a myši se stále vejde do 5W. Zde jsem trochu omezen operačním systémem Raspbian, neboť výrobce nedodává ovladače pro jiný Linux, tento je ovšem postaven na klasickém Debianu a funguje parádně, takže jsem spokojen. Rozlišení je však pro práci v grafickém režimu dost nízké a zde je největší kámen úrazu. Některé programy jako např. textový editor Leafpad zobrazí posuvník, takže práce s delším textem je možná, výkonnější Abiword však tuto možnost nemá a posun je dost obtížný. Práce v textovém režimu s framebufferem zapnutým na plné rozlišení je ovšem parádní, displej zobrazí spoustu řádek a editace textu např. ve Wordgrinderu je bezproblémová. Zde bych uvítal ještě starý textový editor pro MS DOS T602 nebo procesor C602, emulaci systému DOS se mi však zatím podařilo spustit pouze v grafickém prostředí, kde je právě práce s displejem a posouvání většího obrazu obtížnější. Vcelku však text editovat lze a pomalu prohlížet internet také, takže klasická kancelářská práce např. pro evidenci táborů je s trochou trpělivosti možná. Také přehrávání filmů displej zvládne, sice trochu pomaleji, ale především na výukové dokumenty bez rychlejších scén plně dostačuje. Problémy s displejem by v budoucnu mohl vyřešit notebook postavený na Raspberry PI zvaný Pi-Top, viz níže.

V současné době používám poměrně velikou klasickou USB klávesnici a myš, výhledově plánuji pořídit menší bezdrátové kombo, které se používá společně s tablety a tím opět o něco snížím celkovou spotřebu.

 

Raspberry typi 4

 

Velkým žroutem energie je bezdrátový USB modul pro připojení k internetu, zde zatím nemám možnost přesnějšího měření, s tímto adaptérem jsou powerbanky schopné počítač dobíjet o něco méně, než polovinu celkové doby. Takže ihned po ukončení práce s internetem adaptér odpojuji a pracuji v režimu offline, ostatně tak to dělám i u notebooků pro delší výdrž na baterie.

Pro napájení minipočítače včetně všeho příslušenství jsem po doporučení odborníků z obchodu www.powerguy.cz zakoupil sestavu tří powerbanků, 2x SCUD s kapacitou 10 400 mAh a 1x Romoss s kapacitou shodnou, ale s možností nabíjení a vybíjení zároveň. Dříve jsem měl vždy zapojen Romoss s jedním SCUDem, který po vybití mohu vyměnit a pomocí USB kabelu kdekoli dobít. Zjistil jsem však, že pokud zapojím pouze jedinou powerbanku, stroj jede déle, nejsem odborník na elektřinu, pravděpodobně při zapojení dvou nabíječek vznikají nějaké ztráty. Nic se ovšem neděje, celou sestavu jsem schopen bez zapojeného bezdrátového adaptéru nepřetržitě napájet po celý den, což je paráda.

Stále jsem však závislý na elektrické energii, takže momentálně vymýšlím možnost, jak se tohoto nešvaru zbavit. Již několik let hledám vhodné zařízení a nalezl jsem zajímavé řešení. Solární panely jsem ihned zavrhl, neboť v našem podnebí jsou použitelné pouze v době, kdy se zabývám letními tábory a s počítačem pracuji minimálně, další možností je síla ohně. Od dodavatele powerbanků jsem se dozvěděl o zařízení Biolite Campstove, což je vlastně minivařič, který je schopen po nakrmení malými dřívky generovat elektrickou energii a pomocí USB výstupu nabíjet např. mobilní telefon. Výstupní výkon je ovšem opravdu nízký, jen okolo 2W a to ještě kolísavě, všichni táboroví nadšenci samozřejmě vědí, že pomocí malých dřívek se moc velký plamen tvořit nedá. Mnohem zajímavější je jejich další zařízení Base Camp připomínající klasický gril, který je krmitelný klasickými polínky, zde věřím, že vzhledem k palivu by po správném roztopení bylo možné získat konstantních 5W. Což je hodnota, kterou potřebuji pro nabíjení powerbanky Romoss a následně celého Raspberry. Hned jak to bude možné, zařízení otestuji a přidám do tohoto článku, překážkou je zatím příliš vysoká cena, i ta se však časem sníží. Bude-li však vše fungovat, nezávislý okruh je na světě, na volnou energii si holt ještě budeme muset chvíli počkat a nám běžným občanům zatím nezbývá, než takto experimentovat...

Raspberry PI ve své první verzi je určen hlavně nadšencům, kutilům a počítačovým technikům, kteří jej i přes jeho omezení dokáží plně využít. Pro běžného uživatele je v této verzi samozřejmě mnohem lepší použití notebooku, tabletu či chytrého telefonu, i když situace se s uvedením verzi 2 od základu mění, viz níže. Já jsem se ovšem přeci jen rozhodl pro minipočítač především z důvodu minimální spotřeby a možnosti plnohodnotné práce s operačním systémem Linux. Cenově bych si však za mnou popsanou sestavu mohl koupit již klasický tablet nebo velmi levný notebook, mám však navíc powerbanky, které lze samozřejmě využít i jinde. Zatím se také neobejdu bez klasického počítače, výkon těchto strojů se ale neustále zvyšuje a budu-li schopen svojí sestavu nabíjet pomocí elektřiny generované z ohně, věřím, že plně nahradím klasickou pracovní stanici.

Aktuálně z listopadu 2015 - Aby mě výrobce ještě více potěšil, pár dnů po koupi B+ vydal Raspberry PI verze 2 s mnohem větším výkonem. Pro Raspberry byl již oficielně vydán displej, který vypadá parádně, já ovšem chci plně nahradit svojí současnou pracovní stanici představovanou klasickým stolním počítačem.

 

Řešení představuje notebook Pi-top, který bylo možné v zahraničí objednat v říjnu 2015. Koncem roku má být k mání i u nás, jedná se o klasický notebook poháněný Raspberry PI ve verzi 2 včetně wifi modulu. Tento důkladně otestuji a změřím jeho spotřebu s LCD displejem. Pokud bude podobná mé současné sestavě, stane se zajímavou volbou.

Jsem velice rád, že jsem si sestavu B+ pořídil, na jednoduchou práci dostačuje a rozhodně hodlám zkoumat a zkoušet dále. V nedávné době vyšel Raspbian postavený na Debianu Jessie, který je perfektně optimalizovaný i pro první modely, s trochou trpělivosti lze nejen prohlížet webové stránky v Epiphany, ale také psát dopisy v Libre Office Writer nebo upravovat faktury v Calcu. Právě v textovém prostředí je blesková, především technické weby prohlížím pomocí textového prohlížeče links s maximální spokojeností. Přehrávání hudby v řádkovém mplayeru nebo omxplayeru je u tohoto brouzdání možná bez jakýchkoli omezení.

 

     Aktuálně ze začátku dubna 2016 - Svět tohoto minipočítače stále bedlivě sleduji, po dvojkové verzi nám vyšel zajímavý kousek Zero a verze trojková se 64bitovým procesorem a integrovanou wi-fi. Notebook Pi-top v čechách stále není dostupný, takže momentálně zůstávám u své osvědčené jedničky. Upřímně řečeno, s trochou trpělivosti se pomocí prohlížeče Epiphany na web i email dostanu, základní kancelářskou práci také udělám, takže není kam spěchat. Přehřívání u trojkové verzi naštěstí není tak hrozné, jak nás některé weby informovaly, takže jeho desktopové využití určitě zajímavé bude, také jsem četl článek od jednoho nadšence, který si z lega postavil notebook poháněný verzí Zero. Trochu výkonnější Zero by mi jako pracovní stanice jistě stačilo, situaci budu dále sledovat.

 

     Aktuálně z konce dubna a května 2016 - Notebook Pi-top poháněný již Raspberry PI 3 je již u nás dostupný, od výrobce za cca 7 200 Kč, při koupi v naší republice však vyjde na téměř 9 000 Kč. Uff, to je krásný příklad toho, jak výborně navržené řešení, které by mělo být levné a dostupné např. ve školách nebo i samostatně pro žáky a studenty dokáže náš dnešní systém parádně potopit. Za téměř poloviční cenu jsem schopen pořídit si pasivní notebook s ještě lepšími parametry, což zamrzí. Gril generující elektřinu z ohně vychází stále na téměř 11 000 Kč, takže tudy cesta jistě nevede... Takový notebook by měl být k dispozici za 3 000 Kč a věřím, že by mu byly školy otevřeny, takto musíme zase čekat nebo se vydat novou cestou.

Já začínám uvažovat o Raspberry PI 3 včetně oficiálního 7" dotykového displeje. Tento je již dostatečně veliký na plnohodnotnou kancelářskou práci a nejsem omezen jedinou distribucí, velmi jsem si zvykl na distribuci Slackware Linux, která mi jako hlavní desktop vyhovuje asi nejvíce i na těch nejstarších sestavách. Na stránkách http://rpi.fatdog.eu/ je již k dispozici parádní návod na zprovoznění verze 14.1 a přicházející 14.2 pro všechny současné modely Raspberry, tato kombinace se jeví být zatím nejpřístupnější. Další zajímavou možností je systém Q4OS postavený na Debianu s prostředím Trinity, ten funguje také skvěle a mám s ním jen ty nejlepší zkušenosti. Velmi zajímavá je jeho imitace vzhledu starších i moderních Windows, která na Raspberry vypadá opravdu pěkně. Ovšem ani Arch Linux a Ubuntu nezůstávají pozadu a tento stroj plně podporují, moc se těším na srovnání všech.

 

Volba je na každém z nás, neexistuje lepší či horší řešení, neboť každý jsme jiný, máme jiné potřeby a představy a tak to určitě má být.

 

Raspberry typi 5